Jak porazit SSI Očista, dekolonizace nosu a pokožky

Rychlé vyhledání produktu

Vybrat kategorii nebo podkategorii

Univerzální preoperační dekolonizace – efektivní strategie snížení SSI1

Universal preoperative decolonization

Zlatý stafylokok je hlavní mikrobiální příčinou vzniku SSI

Infekce v místě chirurgického výkonu (SSI) jsou jednou z nejčastějších infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče.2 Všechny relevantní směrnice se shodují na tom, že zlatý stafylokok je patogen, který s největší pravděpodobností způsobuje SSI.3-6 Jeho přítomnost zvyšuje riziko výskytu SSI téměř devítinásobně a zvyšuje tím i pravděpodobnost nežádoucích následků a s nimi spojených nákladů. 7,8 Současné směrnice zahrnují doporučená opatření balíčku strategie pro snížení výskytu SSI a zmiňují preoperační koupel a dekolonizaci nosu a pokožky.3-6

Dekolonizační strategie

Zvýšení rezistence bakterií vůči chlorhexidinu a mupirocinu ohrožuje zavedenou dekolonizační strategii

Decolonization strategies

Ke snížení kolonizace zlatým stafylokokem se používají dvě cesty, cílená dekolonizace a všeobecná dekolonizace.1,9 Cílená dekolonizace je zavedený postup, zahrnuje vyšetření pacientů na zlatý stafylokok a selektivní léčbu pozitivních případů, zatímco univerzální dekolonizace se použije u všech pacientů bez ohledu na to, zda jsou nosiči zlatého stafylokoku, tj. bez předchozího screeningu.9 Přes to, že se univerzální dekolonizace provádí u všech pacientů, náklady na ni jsou nižší než na dekolonizaci cílenou.1,10

Resistance to Chlorhexidine and Mupirocin

V ideálním případě se v rámci všeobecné dekolonizace kombinují opatření ke snížení kolonizace zlatým stafylokokem na pokožce a v nosní a ústní dutině. Současným zlatým standardem dekolonizace jsou chlorhexidin a mupirocin.  Jejich účinnost je však ohrožena zvyšující se rezistencí vůči oběma látkám.11,12 U chlorhexidinu jsou navíc hlášeny nežádoucí reakce v rozmezí od mírně dráždivé kontaktní dermatitidy po život ohrožující anafylaktické reakce.13

Univerzální dekolonizace polyhexanidem

Univerzální dekolonizace polyhexanidem je účinný způsob snížení míry výskytu SSI způsobeného zlatým stafylokokem

Možnou alternativou dekolonizačních látek chlorhexidinu a mupirocinu, které jsou dnes zavedené, ale měli bychom se na ně znovu podívat, je polyhexanid. Tato dobře snášená antiseptická látka je k dispozici jako perorální roztok, mast do nosu a ubrousky k zevnímu nanášení. Největší současná studie polyhexadinu prokázala jeho účinnost při univerzální dekolonizaci  za použití polyhexadinu (Prontoderm® a ProntOral®) při primární arthroplastice kloubu.1 

Kontrolní skupina byla srovnatelná s intervenční skupinou v následujícím:

  • Počet intervencí 
  • Pohlaví 
  • Věk 
  • Hodnocení American Society of Anesthesiology

Cost saving potential

Univerzální dekolonizace polyhexadinem dokáže přispět k úsporám nákladů

Efektivita nákladů

Součástí balíčku pro prevenci SSI je univerzální dekolonizace polyhexadinem, která vede ke snížení míry výskytu SSI a má velký potenciál pro úsporu nákladů: 

  • Polyhexanid účinně snižuje míru výskytu SSI způsobeného zlatým stafylokokem1 a dokáže tedy snížit náklady na zdravotní péči poskytovanou v souvislosti s SSI. 
  • Univerzální dekolonizace je z hlediska nákladů efektivnější než dekolonizace cílená.1,10 

Snadná implementace


Univerzální dekolonizace spojuje dvě ze 24 opatření naší B. Braun SSI Pathway, která pomáhá prevenci SSI. Opatření nejsou nijak komplikovaná:  před chirurgickým zákrokem všichni pacienti absolvují antimikrobiální proceduru, která zahrnuje očistu těla, použití nosní masti a perorálního produktu. Ve srovnání s cílenou dekolonizací je tok práce jednodušší, použije se společný postup pro všechny pacienty. Nevyžaduje se žádný aktivní a nákladný screening ani preventivní izolace vysoce rizikových skupin.

Zdroje: 

  1. Wandhoff B et al. Efficacy of universal preoperative decolonization with Polyhexanide in primary joint arthroplasty on surgical site infections. A multicenter before-and after-study. Antimicrob Resist Infect Control 2020; 9(188), https://doi.org/10.1186/s13756-020-00852-0 
  2. https://www.ecdc.europa.eu/en/publications-data/surgical-site-infections-annual-epidemiological-report-2016-2014-data (accessed 02.2021) 
  3. The National Institute for Health Care Excellence. Surgical site infections: Prevention and treatment (NG125). Published: 11 April 2019 Last updated: 11 August 2020  https://www.nice.org.uk/guidance/ng125 (accessed 02.2021) 
  4. Prävention postoperativer Wundinfektionen. Empfehlung der Kommission für Krankenhaushygiene und Infektionsprävention (KRINKO) beim Robert Koch-Institut. Bundesgesundheitsbl 2018; 61:448–473  https://www.rki.de/DE/Content/Infekt/Krankenhaushygiene/Kommission/Downloads/Empfehlung_Wundinfektionen_2018-04.html (accessed 02.2021) 
  5. World Health Organization. Global guidelines on the prevention of surgical site infection. 2016 https://www.who.int/gpsc/ssi-guidelines/en/ (accessed 02.2021) 
  6. Berrios-Torres SI et al. Centers for Disease Control and Prevention Guideline for the Prevention of Surgical Site Infection, 2017. JAMA Surg. 2017;152 (8):784–791  https://jamanetwork.com/journals/jamasurgery/fullarticle/2623725 (accessed 02.2021) 
  7. Saadatian-Elahi M et al. Staphylococcus aureus, the major pathogen in orthopaedic and cardiac surgical site infections: A literature review. International Journal of Surgery 2008; 6:238–245 
  8. Kim D et al. Institutional Prescreening for Detection and Eradication of Methicillin-Resistant Staphylococcus aureus in Patients Undergoing Elective Orthopaedic Surgery. J Bone Joint Surg Am. 2010; 92:1820–6 -- doi:10.2106/JBJS.I.01050 
  9. Huang SS et al. Targeted versus Universal decolonization to prevent ICU infection. The New England Journal of Medicine 2013; 368(24):2255–2265  https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/nejmoa1207290 (accessed 02.2021) 
  10. Stambough JB et al. Decreased Hospital Costs and Surgical Site Infection Incidence With a Universal Decolonization Protocol in Primary Total Joint Arthroplasty. J Arthroplasty. 2017; 32(3):728–34 e1 
  11. Khoshnood S et al. A review on mechanism of action, resistance, synergism, and clinical implications of mupirocin against Staphylococcus aureus, Biomedicine & Pharmacotherapy 2019; 109:1809–1818 
  12. Eed EM et al. Prevalence of mupirocin and chlorhexidine resistance among methicillin-resistant coagulase-negative staphylococci isolated during methicillin-resistant Staphylococcus aureus decolonization strategies. Am J Infect Control. 2019; 47(11):1319–1323 
  13. Silvestri DL and McEnery-Stonelake M. Chlorhexidine: uses and adverse reactions. Dermatitis. 2013; 24(3):112–118