Pro vaše klíčové slovo nebyly nalezeny žádné výsledky.
Obsah
Byli jste úspěšně odhlášeni.
Ještě nejste registrováni?
Tichá JIP
Nadměrné nebo falešné alarmy mohou v dnešní době vést k únavě personálu. Tím se zvyšuje riziko nesprávné reakce na důležité alarmy. Inteligentní a bezpečné předávání alarmů a jejich prioritizace může vytvořit tišší a zdravější prostředí na jednotkách intenzivní péče a může snížit únavu způsobenou alarmy.
Více času na pacienty.
V průměru až
0
klinických alarmů za hodinu na pacienta.1
V průměru až
0 %
z alarmů nevyžaduje žádnou klinickou akci.2-6
0 dB(A)
je hladina hluku na JIP s vrcholovými hladinami dosahujícími až 70-85 dB(A).7,8
Tichá JIP představuje nový způsob myšlení v oblasti zdravotnických technologií. Konektivita a digitalizace vyžadují společnosti, které spolupracují otevřeným, hodnotovým a odpovědným způsobem. Poslechněte si Annu Marii Braun a zjistěte, proč se společnost B. Braun zavázala řídit tento posun směrem k propojení společností.
Jak interoperabilita zdravotnických přístrojů v ekosystému JIP
podporuje efektivitu a soustředění.
Interoperabilita zdravotnických přístrojů je jedním z nejdůležitějších technologických trendů ve vývoji zdravotnických přístrojů. Spolu s dalšími dodavateli zajišťujeme přenos alarmů z monitorů, ventilátorů a infuzních pump u lůžka a předáváme je přímo personálu.
Aby se snížil počet alarmů u lůžka, jsou tyto alarmy přenášeny do externích distribuovaných alarmových systémů, kde může být ovládací panel umístěn buď na sesterně, nebo na mobilních zařízeních. Na zdrojových zařízeních je aktivován tichý režim, který vytváří větší klid na JIP. Systém je založen na otevřené průmyslové normě ISO/IEEE 11 073 SDC pro síťové propojení zdravotnických přístrojů nezávislé na výrobci.
“Norma interoperability IEEE 11 073 SDC umožňuje komplexní alarmování, což umožňuje integraci, prioritizaci a optimalizaci alarmů a oznámení. Toto vylepšení zlepší kvalitu, zjednoduší pracovní postup a sníží počet alarmů, které není nutné řešit, čímž činí poskytování zdravotní péče mnohem efektivnějším.”
1. Cho OM, Kim H, Lee YW, Cho I. Clinical Alarms in Intensive Care Units: Perceived Obstacles of Alarm Management and Alarm Fatigue in Nurses. Healthc Inform Res. 2016;22(1):46–53
2. Lewandowska K, Weisbrot M, Cieloszyk A, Mędrzycka-Dąbrowska W, Krupa S, Ozga D. Impact of Alarm Fatigue on the Work of Nurses in an Intensive Care Environment-A Systematic Review. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2020;17(22):8409.
3. Schmid F, Goepfert MS, Reuter DA. Patient monitoring alarms in the ICU and in the operating room. Crit Care. 2013;17(2):216.
4. Cvach M. Monitor alarm fatigue: an integrative review. Biomed Instrum Technol. 2012;46(4):268–77.
5. Borowski M, Görges M, Fried R, Such O, Wrede C, Imhoff M. Medical device alarms. Biomed Tech (Berl). 2011;56(2):73–83.
6. Purbaugh T. Alarm fatigue: a roadmap for mitigating the cacophony of beeps. Dimens Crit Care Nurs. 2014;33(1):4–7.
7. Jonescu EE, Farrel B, Ramanayaka CE, White C, Costanzo G, Delaney L et al. Mitigating Intensive Care Unit Noise: Design-Led Modeling Solutions, Calculated Acoustic Outcomes, and Cost Implications. HERD. 2024:19375867241237501.
8. White BL, Zomorodi M. Perceived and actual noise levels in critical care units. Intensive Crit Care Nurs. 2017;38:18–23.