Indikace k použití

Hlavní léčebné postupy indikované pro přístup přes port:

• Intravenózní chemoterapie
• Intravenózní antibiotická léčba
• Dlouhodobá totální parenterální výživa
• Loco regionální chemoterapie
• Drenáž maligního ascitu (peritoneální a pleurální výpotky)
• Dlouhodobá léčba bolesti
• Vysokotlaké injekce kontrastní látky při CT skenování
• Transfuze krve a odběry krve

Implantace vstupního portu

Implantační místo je určeno na základě indikace, klinickém stavu pacienta, jeho životním stylu a plánované léčbě. Implantace je jednoduchý zákrok trvající přibližně 30 minut a obecně je prováděn v lokální anestezii (u dětských pacientů v celkové anestezii). Vstupní port může být umístěn v horní či spodní hrudníkové oblasti, ale také v brachiální oblasti v případě použití speciálního brachiálního portu. 

Pro umístění portu je nejprve naříznuta kůže v nejčastěji používané hrudníkové oblasti a následně připravena malá kapsa (standardně cca 2.5 cm), do které je pod kůží vstupní port umístěn. Po implantaci je rána přikryta sterilním krytím k ochraně před infekcí. Pokud to terapie vyžaduje, tak je možné do portu ihned zavést portovou jehlu a zahájit terapii. 

Pokud terapie vyžaduje několikadenní infuzi, tak je možné použít speciální dlouhodobou portovou jehlu a mezi infuzemi ji chránit sterilním krytím.  Tuto jehlu není nutné měnit každý den, avšak maximální délka zavedení je 7 dní. Pokud pacient nepodstupuje pravidelnou terapii, je doporučeno vstupní port každé 4 týdny propláchnout. Cílem je ověření průchodnosti katétru. Standardně se nevyskytují žádné komplikace

Zavedení portové jehly do vstupního portu je obecně bezbolestné Přesto je možné aplikovat krém pro lokální znecitlivění místa punkce. Vstup do portu, jeho použití a údržba, musí podléhat striktním aseptickým pravidlům vycházejících z hygienických předpisů daného zdravotnického zařízení.

Potenciální přístupové cesty 

Existuje mnoho přístupových cest pro umístění katétru do horní duté žíly, přičemž mezi nejpoužívanější se řadí v. jugularis interna či externa, v. subclavia, v. cephalica a v. axilaris.

Vstupní porty mají mnoho výhod:

• Snížení počtu punkcí do periferních žil, které mohou být poškozeny chemoterapií a následně méně přístupné
• Jednodušší a méně bolestivý venózní přístup, který zvyšuje komfort pacienta
• Usnadnění domácí péče
• Neomezuje pacienta v každodenních činnostech

Použití 

Je velice důležité, aby zdravotnický personál dodržoval hygienické předpisy a dodržoval pravidla pro použití vstupního portu.

Jedná se o komplexní proces skládající se z 9 jednotlivých kroků:

1. Příprava zdravotnického personálu (ochranné prostředky dle hygienických předpisů zdravotnického zařízení)
2. Příprava místa punkce (vizuální kontrola, dezinfekce, příprava portové jehly a sterilního krytí)
3. Příprava portové jehly (proplach a heparinizace)
4. Punkce do portu (opatrné zavedení portové jehly do portu)
5. Potvrzení průchodnosti katétru (aspirace krve a následné propláchnutí fyziologickým roztokem)
6. Fixace portové jehly (fixace křidélek portové jehly adhezivními proužky)
7. Zahájení infuze (vyžaduje důsledné sledování, zdali se neobjevují komplikace)
8. Ukončení terapie (propláchnutí katétru fyziologickým roztokem)
9. Vyjmutí portové jehly (ukončení procesu)

Hygienické předpisy

Při punkci do vstupního portu musí být dodržena přísná aseptická pravidla vycházející z hygienických předpisů nemocnice a národních doporučených postupů, aby nedošlo k infekci vstupního portu. Aby nedošlo ke kontaminaci místa punkce, ujistěte se, že je v průběhu celého výkonu i následného krytí rány, hlava pacienta odvrácena od místa punkce.

Údržba

Proplach a heparinizace

Před každým zahájením infuze je nezbytné zkontrolovat průchodnost portu a katétru aspirací krve do injekční stříkačky a následným proplachem 10 ml fyziologického roztoku.

Pro údržbu portu je zásadní proplach fyziologickým roztokem před zahájením terapie, po každé terapii, před výměnou infuze a každé 4 týdny, pokud port není dlouhodobě používán.  Tento postup je neměnný nehledě na to, zdali se jedná o venózní, arteriální, epidurální či pleurální katétr. 

V případě, že nemocniční protokol doporučuje proplach portu heparinizovaným fyziologickým roztokem, je nezbytný předchozí proplach 10 ml samotného fyziologického roztoku. Důvodem je reakce některých léčiv s heparinem, která může vyústit v tvorbu usazenin a následnou okluzi vstupního portu či katétru.

Vyjmutí portové jehly

Po ukončení terapie propláchněte port fyziologickým roztokem, abyste odstranili zbytky krve v katétru. Neexistuje speciální doporučení týkající se techniky vyjmutí portové jehly. 

Použití přetlaku při vyjmutí jehly nezabrání pozdější difuzi krve do katétru. Nejdůležitější částí postupu je proplach systému fyziologickým roztokem před terapií, mezi jednotlivými infuzemi a po ukončení terapie.