Ceny Aesculap Akademie za rozvoj vzdělávání ve zdravotnictví mají své majitele.

Rychlé vyhledání produktu

Vybrat kategorii nebo podkategorii

Ceny Aesculap Akademie za rozvoj vzdělávání ve zdravotnictví mají své majitele.

Aesculap Akademie letos již po deváté rozdala ceny za rozvoj vzdělávání ve zdravotnictví.

Ceny uděluje za literární počin, etický přínos nebo mimořádný projekt, a to ve dvou kategoriích: Lékaři a Nelékařské zdravotnické obory.

Porota pro výběr vítězů je složená z členů Vědecké rady Aesculap Akademie, která je tvořená předními odborníky napříč medicínskými obory. „Letos jsme přijali 12 nominací. Vědecká rada to neměla při finálním výběru vůbec jednoduché,“ říká Martin Kalina, manažer Aesculap Akademie. Cenu v kategorii Nelékařské zdravotnické obory získala profesorka Helena Haškovcová za mimořádný přínos ve vzdělávání sester a ostatních nelékařů v oblasti lékařské etiky. V kategorii Lékaři si nejvyšší ocenění převzal profesor Zdeněk Krška za literární počin v rámci projektu obnovy tzv. Albertovy sbírky.

 

Zakladatelka povinného předmětu Lékařská etika

Určité pokusy o založení oboru o lékařské etice bylo možné pozorovat už ve 30. letech minulého století, ale až 90. léta přinesla určitou stabilitu: „Faktografickou část etiky vyučoval kde kdo, ale tu psychologickou nikoliv. A tak mě vlastně napadlo ten obor založit. Po revoluci se navíc rušily katedry marxismu, čili zbyly židle i místa, a tak se s tím mohlo začít,“ vzpomíná Prof. Helena Haškovcová. Díky podpoře i dalších kolegů nakonec vše vedlo až k řízení oboru, který se po několika letech stal pro lékaře povinným. Výuka etiky by neměla být samozřejmostí jen ve zdravotnictví, nicméně zde má své nezastupitelné místo: „Lékaři se často dostávají do situací, kdy si nejsou jistí, která cesta je pro pacienta nejlepší, a pochybují i o vlastním názoru. Etické kodexy věci přitom příliš nepomohou. Pokud se nepřekročí nějaké hrubé limity, nejsou sice vymahatelné, ale jsou to vlastně jakési příkazy, často velmi technického rázu. Jenže lékař má nejen znát pravidla a etické kodexy. Měl by věci chápat a znát souvislosti,“ zdůrazňuje Helena Haškovcová.


Albertova sbírka ožívá díky zdeňku Krškovi

Profesor Eduard Albert byl vynikající lékař a precizní chirurg. „Profesor Albert byl ohromnou osobností a vynikal v mnoha směrech. Řadu chirurgických výkonů navíc prováděl jako vůbec první,“ říká profesor Zdeněk Krška, přednosta I. chirurgické kliniky - hrudní, břišní a úrazové chirurgie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. „Albertova sbírka je počin, na který jsme já i všichni spoluautoři a spolumyslitelé velice hrdí. Uvedli jsme ji znovu v život,“ neskrývá radost Zdeněk Krška. K obnovení Albertovy sbírky profesora dovedla mimo jiné interakce se studenty. Pokud chce kdokoliv něco studovat, potřebuje podle něj souhrn informací o směřování oboru, přehled o problémech a o tom, jakým způsobem je na ně dnes nahlíženo. A přesně tak je moderní Albertova sbírka koncipována. Zdeněk Krška ocenil také Aesculap Akademii. Existence dalších vzdělávacích složek, jako například právě Aesculap Akademie podle profesora Kršky v přípravě lékařů nesmírně pomáhá. „Aesculap Akademie má nejpropracovanější a nejsofistikovanější systém. Shodou okolností jsem jedním z členů první skupiny, která akademii formovala. Vím tedy, o čem mluvím. To zázemí a logistika jsou doslova a do písmene profesionální a výborné. V počátcích jsme netušili, že to bude opravdu jedna ze zlatých žil ve vzdělávání lékařů u nás. A to opravdu nepřeháním,“ uzavírá Zdeněk Krška. 

Medailonky oceněných

prof. RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc.

Vystudovala biologii a filozofii na Přírodovědecké fakultě a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a poté pracovala v řadě zdravotnických a biologických ústavů. Od 90. let se věnuje hlavně právům  pacienta, pravdě na nemocničním lůžku, problematice umírání a lékařské etice, o jejíž uznání jako samostatného lékařského oboru se zasadila. Napsala 23 knih 

prof. MUDr. Zdeněk Krška, CSc.
V roce 1983 dokončil studia na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Po ročním působení v Náchodské nemocnici odešel do Prahy na I. chirurgickou kliniku, konkrétně na Kliniku břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde se v roce 2009 stal přednostou. Má mnoho zahraničních zkušeností, například ze švýcarské Basileje či vídeňské II. chirurgické kliniky. Je členem mnoha prestižních českých i světových společností, jako například Evropské společnosti pro miniinvazivní a endoskopickou chirurgii. Specializuje se na tromboembolickou nemoc v chirurgii.

Více o prof. MUDr. Eduardu Albertovi (1841–1900)
Profesor Eduard Albert byl českým chirurgem a skvělým diagnostikem se světovým ohlasem. Připisují s odbornou literaturou. V Kroměříži se po něm ale jmenuje třeba i ulice vedoucí od tamní nemocnice. Patřil mezi osobní přátele císaře Franze Josefa. Žádali si ho evropské panovnické dvory, a ačkoliv se jeho zisk z této praxe rovnal ročním ziskům z univerzity, pracovat pro školu nepřestal. Za peníze z univerzity a peníze vydělané soukromou praxí podpořil celou řadu literárních i jiných projektů a zasadil se například o vydání Ottova naučného slovníku. Často i zadarmo operoval a pomáhal na celé řadě potřebných míst.

Kontakt pro média

Ing. Lucie Kocourková
tisková mluvčí Skupiny B. Braun
Skupina B. Braun CZ/SK
V Parku 2335/20
14800 Praha 4
Česká republika

Ke stažení

Popis Dokument Odkaz
LÉKAŘSKÁ ETIKA A ALBERTOVA SBÍRKA ZABODOVALY U ODBORNÉ POROTY. CENY AESCULAP AKADEMIE ZA ROZVOJ VZDĚLÁVÁNÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ MAJÍ SVÉ MAJITELE. Praha, 18. 6. 2021
pdf (200.1 KB)